System of a Down aneb můj život

7. leden 2010 | 22.34 |
› 

Když jsem smutná, v depresi, pustím si Systémy a jsem zase veselá. To oni mi díky svým textům o lidské společnosti pomáhají. Bez nich nevím, co bych dělala... Utápěla bych se v depresích donekočna nejspíš... Poslouchám tuhle skupinu už nějakejch 9 let... Jenom jsem nevěděla, že to jsou oni. U nás je málokdo poslouchá, obávám se, že kromě 2 lidí snad nikdo na škole... Většina lidí to označuje jako "blití do mikrofonu", pro mě to je ovšem zvuk elektrické kytary, dunění bubnů, které mě nutí kývat hlavou do rytmu :) a chraplavý úžasný hlas Serja Tankiana...

Vydržela bych je poslouchat pořád a myslím, že NIKDY mě neomrzí.. Akorát je škoda, že si dali na několik let pauzu. Kytarista dělá do hip-hopu, Serj pracuje na sólovém albu a ostatní mají svoje skupiny... Chtěla bych mít System of a down zpět. A věřím, že ve světě nejsem sama... Přece jenom, takhle kvalitní skupina se najde málokdy... 

Pár písniček k poslechu:

American Dream Denial:

Lonely day:

I-E-A-I-A-I-O:

War:

Bubbles:

Sugar:


 Aerials:

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře

RE: System of a Down aneb můj život lucy* 07. 01. 2010 - 22:37