Labutí ponor do hlubin pekelných

4. prosinec 2011 | 21.51 |

255049

Svět se mění a čas rychle plyne. Je to fascinující, že tento příběh končí. Zkouším vyletět k nebesům, ale je to nemožné. Jsem tak slabá a je pro mě těžké o tom mluvit. Je to tíha na mém srdci. Nemám šanci to sama zvládnout, nemám šanci najít lepší možnosti.

...Přijď a vysvoboď mě z tohoto prokletí...

Sdílela jsem radost a poznala jsem bolest. Nemyslím si, že mám možnost dotknout se andělských křídel. Já přátelím s ďáblem...

Je to pro mě těžké – schovat se. Ale můžeš mě najít v temnotě. Budu sedět v koutě obalená všemi sliby, které nikdo nedodržel. Nebudu plakat. Budu jen psát, ale cítím, že časem po mně zůstanou i ty stránky prázdné.

Ať všechno shoří. Moje lži, moje sny, veškerá nenávist, bolest, přetvářky a hněv. Všechno to spálím a půjdu dál...

Zpět na hlavní stranu blogu

Komentáře