Eduard Petiška - Staré řecké báje a pověsti

10. říjen 2011 | 12.05 |
› 

5f011aha

Autor: Eduard Petiška

Název knihy: Staré řecké báje a pověsti

Žánr: epika: báje a pověsti

Nakladatelství: Státní nakladatelství dětské knihy; v Praze roku 1964

Překladatel: -

Ilustrátor: Zdeněk Sklenář

Prometheus

Hl. postavy:

Prometheus – kladný hrdina, hodný, chytrý, odvážný, mazaný, potomek božského rodu Titanů, stvořil lidi z hlíny, vzdoruje Diovi, zastává se lidí a trpí za ně

Zeus – nejmocnější bůh, ovládal bouře, hromy a blesky, pán nebes i země, chtěl, aby lidé uctívali bohy, neměl rád, když něco nebylo po jeho, mstil se, pocházelo od něj dobro i zlo

Jednoho dne Prometheus vytvořil z hlíny sochu člověka, do kterého bohyně Pallas Athena vdechla život. Prometheus naučil lidi snad vše, kromě uctívání bohů, a to Dia naštvalo a vzal lidem oheň. Prometheus jim ho opět vrátil a Zeus stvořil Pandoru a poslal ji se schránkou k Epimetheovi. Ze schránky ale vylétly nemoce, bolesti a bída. Zeus dal ke skalám přikovat Promethea, kde mu obrovský orel oklovával játra, která mu ale přes noc opět narůstala. Po stovkách let ale Herakles, syn Dia, zabil dravce, Promethea osvobodil a dal Prometheovi železný prsten s kamenem z kavkazské skály, který musel nosit. Proto dnes lidé nosí prsteny, jako památku na Prometheův čin.

Potopa

Hl. postavy:

Zeus - v této báji chce, aby lidé byli na sebe hodní a na zemi vládla harmonie, pomstí se lidem potopou

Deukalion a jeho manželka Pyrrha - spravedliví, poctiví, bohabojní, vděční, přemýšliví, jediní, kteří přežili Diovu potopu, snažili se zachránit lidskou existenci, což se jim povedlo

Zeus zjistil, že lidé jsou zlí a posmívají se bohům. Rozhodl se na zem seslat potopu. V krajině Fokis se zvedala nad vodní hladinou ještě hora Parnas, kam se plavili v malém člunu syn Promethea – Deukalion s manželkou Pyrrhou, aby se zachránili. Zeus si toho všiml a protože Deukalion a Pyrrha zbývali z celého lidstva a byli hodní a poctiví, přikázal Poseidon Tritonovi, aby zatroubil na lasturu, čímž začala voda ustupovat. Deukalion a Pyrrha chtěli vzkřísit mrtvé, ale bohyně Themis jim poradila, aby vyšli z chrámu a házeli za sebe kameny. Udělali to a z kamenů vznikl nový lidský rod, který už byl dobrý a pracovitý.

Midas

Hl. postavy:

Midas - král, ctitel boha Dionysa, bohatý, čím více měl, tím více chtěl, domýšlivý, myslel si, že všemu rozumí a že je nesmírně chytrý, ve skutečnosti chytrý nebyl, nemyslel dopředu, byl překvapený následky svého myšlení a pletl se do věcí, kterým nerozuměl a doplatil na to

Král Midas si myslí, že je nejchytřejší, ale bohužel se strašně zmýlil. Nejdříve si přál, aby ho bůh Dionys obdaroval darem, že na co sáhne se promění ve zlato. Nedomyslel však, že se nebude moci najíst ani napít, protože se mu jídlo a pití promění taky ve zlato. Vykoupal se tedy v řece Paktol, aby se zbavil tohoto prokletí. Podruhé se hádal, kdo umí lépe hrát – zda-li jeho oblíbenec bůh Pan nebo bůh Apollon. Spor vyhrál Apollon, ale Midasovi se to nelíbilo a začal se s ním hádat. Popuzený Apollon potrestal domýšlivého Midase oslími uši.

Ukázka:

Potopa

S lítostí a rozhořčením poznával všude, kam se na své pouti dostal, že lidé jsou ještě horší, než vyprávěly pověsti. Jeden druhému kradl a přitom mu lhal do očí, hostitelé přepadali své hosty ve spánku a pobíjeli je, děti se těšily na smrt svých rodičů a s touhou očekávaly dědictví, ženy vařily jedy svým mužům a bratr napínal luk proti bratrovi. Diovi bylo lépe, když se procházel skalnatými, liduprázdnými končinami než ve městech a vesnicích mezi lidmi.

Kniha se mi líbila, protože příběhy nenudily, skrývají v sobě kousky historie a také se mnohé souvislosti přenesly do lidových úsloví (např. Achillova pata, osel se říká hloupému člověku apod.). Také oceňuji, že se báje zbytečně neprotahovaly, děj byl plynulý a text je nadčasový.

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 1.77 (98x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší