Miguel Cervantes - Don Quijote

20. leden 2011 | 20.35 |
› 

Dneska jsem si prohlížela můj sešit z doplňkové četby (který mám už od šesté třídy :D) a narazila jsem na nějaké knížky, které tu ještě nejsou. Ačkoliv se mi některé moc nelíbily (jako třeba tato :D), tak sem popisy stejně přidám... Třeba to někomu pomůže. :)

V jednom městečku Mancha v severním Španělsku žil muž hubené postavy. Byl to šlechtic, který se jmenoval Alonzo Quijano a měl malý stateček. Žila u něho neteř Antonie Quijanová a hospodyně.

Místo toho, aby se staral o hospodářství, raději si četl rytířské romány, ale v těch knihách ztratil rozum. Rozhodl se, že bude poctivý, spravedlivý, bude konat dobré skutky a trestat zlo, a tak tedy z půdy snesl kopí a rytířskou přilbu. Potom se šel podívat na svého koně a dal mu jméno Rocinanta a svoje jméno si změnil na dona Quijota de la Mancha. Dále si vzpomněl na dívku, kterou tajně miluje a která žije ve vedlejší vesnici Toboso. Jmenuje se Aldonra Iorenzo, ale si ji přejmenoval na Dulcineu z Tobosa. 

886_1_big

Jednoho dne se rozhodl, že pojede do světa. Jel celý den, uviděl hospodu, která se mu náhle před očima změnila v hrad. Po vchodu do hospody si k sobě zavolal hostinského, který s ním musel jít do stáje a tam ho pasovat na rytíře. Odteď to byl rytíř don Quijote de la Mancha. Mezitím mu farář spálil všechny knihy, protože si myslel, že mu ty rytířské knížky popletly hlavu. Cestou domů se rytíř setkal se sedlákem, který se jmenoval Sancho Panza. Měl ženu a dvě děti. Rytíř mu vylíčil, jakou bude mít pěknou budoucnost, slíbil mu, že bude mít vlastní království a ostrov. Oba se vydali do světa. Rytíř na koni a Sancho Panza na oslovi. 

Sotva vyrazili, uviděli skupinu větrných mlýnů. Rytíř v nich ale viděl obry a vydal se s nimi bojovat. Jenže se zvedl vítr a rytíř vrazil své kopí do větrné lopatky a v tom se do lopatky opřel ještě silnější vítr a rytíře vymrštila do pole. A tak se musel vydat za novým dobrodružstvím. Oba dva zažívali mnoho dobrodružství, ale všude je čekal jen výsměch. Rytíř bojoval i s mnichy a šel na pohřeb studenta, potom uviděl stádo ovcí, ve kterých viděl vojska. Všechny boje ale skončily porážkou. Rytíř bojoval dál a myslel si, že to dělá pro Dulcineu, protože je zakletá a musí ji vysvobodit. Jakmile se o těchto činech doslechl farář, snažil se ho dostat domů. To se mu podařilo a neteř s hospodyní ho léčily, protože je velmi zraněn.

Když se rytíř uzdravil, vydal se podruhé do světa. Opět prožívají dobrodružství a zase se potýkají s nastraženými překážkami, a tak se vracejí domů. Doma byli radostně uvítáni, ale rytíř se necítil dobře a šel si lehnout. Doktor mu řekl, že má velké nervové vypětí a špatnou životosprávu. Rytíř usnul a spal mnoho hodin.

Když se vzbudil, řekl, že je velmi slabý a věděl, že zanedlouho zemře, proto si nechal zavolat hospodyni, neteř, faráře a Sancha. Řekl jim, že svůj soukromý majetek odkáže Sanchovi, statek své neteři a že nebude umírat jako rytíř don Quijote de la Mancha, ale jako obyčejný Alonzo Quijano. To byla jeho poslední slova. Na hrob do žuly mu bakalář Samson vytesal verše, které vyznačovaly rytíře dona Qujota de la Mancha. 

Knížka se mi nelíbila proto, že mě nijak nezaujala. Přijde mi to docela jako blbost a taky nemám ráda knížky tohoto typu. Prostě rytíři nejsou nic pro mě...

Zpět na hlavní stranu blogu

Hodnocení

1 · 2 · 3 · 4 · 5
známka: 0.00 (0x)
známkování jako ve škole: 1 = nejlepší, 5 = nejhorší

Komentáře